Alena.Kropackova00@gmail.com

Jak se mi žije na ostrově s rozlohou 78 km²? Je to ráj nebo peklo?

Jak se mi žije na ostrově s rozlohou 78 km²? Je to ráj nebo peklo?

 

Někdy to s tím dobrodružstvím přeháním a jdu za hranice. V tomto případě se mně to opět podařilo. Přestěhovala jsem se na ostrov Guernsey. Ostrov, kterej má rozlohu 78 km²!  To znamená, že ho objedete dokola za jednu hodinu. Pokud si život na takovém ostrově nedokážete předtavit, čtěte dále 🙂

 

Místní jsou skvělí! Chtějí se se mnou bavit a pokaždé mě vítají!

Není nic lepšího než když jedete do ciziny a místní vás vítají s plnou náručí. A taky s úsměvem na tváři a upřímnou radostí. Lidé tu začínají konerzaci sami od sebe. Mají zájem se o mně dozvědět co nejvíc! A to se tak často nestává 😀

Je to pro mě obrovská příležitost. Mohu od místních získat informace, které bych se jinak nedozvěděla. A jelikož jsou tu lidé otevření, vím i to, co je jinak přásně tajný 😀  Zkrátka z nich můžete vytáhnout všechno 😀 Poslechla jsem si teda už řadu (pro mě) neskutečných příběhů. ( O který vás nemůžu připravit). Jedna paní mně třeba vykládala, jak obchodně vyjela před 40ti lety do Bratislavy a jakou z toho má zkušenost. 40 let zpátky! To jsem ještě ani nebyla na světě.

Takových příběhů znám už desítky!

 

Kdo tady žije? Pouze čtyři skupiny lidí

Tři měsíce mně stačili. A poznala jsem, že všechny lidi můžete rozřadit do jedné ze tří skupin.

První skupině říkám zbohatlíci. Jsou to majitelé hotelů a nevím čeho všeho dalšího. Vypadají, že mají plno času. A tak se baví tím, že chodí na večeři do hotelů, který jim ještě nepatří (ale asi si na ně brousí zuby).

Pak tu žijí tzv. normální pracující, kteří zde mají rodinu a přátele (takových jsem tady zatím moc neviděla :D).

A poslední skupinou jsou ti, co pracují pro první skupinu lidí. Tedy cizinci, včetně mě 😀 Nebo by se jim dalo říkat i tzv. vykořisťovaní 😀

A pak teda nemůžu zapomenout na jednu ne/skupinu. Jsou to důchodci. Hodně důchodců. Jejich převaha je vidět všude. V supermarketu, v autobuse, v restauraci a dokonce i na tanečním parketu 😀 Ano, nekecám.

Všichni se navzájem respektují. Rozdíly se nedělají

Všechny skupiny, který jsem výše vypsala se respektují. Nic jinýho vám ani na tak malým ostrově nezbyde. Nedělají se tu rozdíly a nehraje se na posty a tituly. Prostě buď se ten den budete bavit s člověkem, kterej je z úplně jiný sociální třídy. A nebo taky s nikým. Každej se baví s každým. Ostrov je prostě malej na dělání rozdílů. Takže je normální, že potkáte velmi úspěšnýho člověka a on se vás začne ptát na váš názor na jeho byznys. Minule jsem takto měla krásnej rozhovor s paní, která sem přijela za obchodem.  A z takovýhto lidí se snadno mohou stát vaši přítelé. Aniž byste na to měli určité postavení.

Pokud nebudete dodržovat pravidla komunity, mohou vás vyhostit

Přijde mně to tu jako jedna velká rodina. Když jsem přijela, dostala jsem dopis. V něm píší, jak by se tu člověk měl chovat. Jsou to psaná pravidla, která musíte dodržovat.  Jedná se třeba o noční klid, vyhazování a třídění odpadků, ale třeba i zdravení 🙂

Nikdy jsem neviděla takovou sounáležitost

Přijde mně, že tu každý někam patří. Je to nádherný sledovat. Vidím, že je tu sposta skupin, do kterých se člověk může přidat. Tyto skupiny se pak často schází a pořádají různý akce. Zkrátka se baví. Můžete tak třeba vidět skupinku dvaceti těhotných matek, který si jdou jen tak popovídat. Nebo třeba vidět divokou párty bývalých policistů a taky padesát opilých investičních makléřů 😀 No a  zvláštní skupinkou jsou ještě golfisti. (Ale o tom jindy. Jsou to docela zážitky:D)

Jenom mně přijde pěkný, že se takhle lidi dokážou scházet a najít si na to čas.

Autobus za jednu libru kamkoliv

Vždy, když nasednu do autobusu, stojí to jednu libru. Je jedno, kam a jak dlouho pojedu. Ono totiž moc dlouho netrvá, než se dostanete na místo, odkud jste zrovna vyjeli 😀 Vlastně je i  úplně jedno, kterým směrem pojedete. Vždycky se dostanete tam, kam chcete 😀 Je tu velmi málo autobusových tras a většina z nich prostě objíždí ostrov pořád dokola 😀

Ukázka zastávky na Guernsey

Ukázka zastávky na Guernsey

Jízda po chodníku?

Cesta jizdním prostředkem tu je ovšem taky nevšední.  Díky úzkým silnicím je styl jízdy trochu odlišný než jsem zvyklá z domu. Pokud proti vám jede v dalším pruhu auto, za normálních okolností jedete dál. Žejo? Tady se jede taky dál. Předtím ale musíte najet na chodník a nějaký kousek absolvovat po něm. Prostě není dostatek prostoru pro obě auta.  A to si teprve představte, že proti sobě jedou dva autobusy.  To pak musí na ty chodníky vjet oba a chodci mají zkrátka smůlu 😀

A protože je to tu takhle komplikované, je maximální povolená rychlost 35mil/hodinu. A to si ta silná skupina důchodců náležitě užívá 😀

 

Takhle nějak to tady funguje a probíhá. Samozřejmě ve zkratce. Jelikož mám spostu příběhů a zážitků, budu zřejmě pokračovat.  Nechte se překvapit, prosím.

 

 

 

 

 

 

Budu sdílet?

4 komentáře

  1. Kristýna Novotná napsal:

    Moc hezký Alenko! S tím blogem ti fandím 🙂

  2. shoguna65 napsal:

    Vypadá to na velice zajímavé místo, rozhodně bych uvítala více fotografií. 🙂 Také by mě třeba zajímalo místo, kde jsi ubytována či jaké jsou tam teploty?

    • AlenaK napsal:

      Dobrý nápad s těmi fotografiemi 🙂 Tak v příštím článku přidám 🙂 Jsem ubytovaná v hotelu La Grande Mare 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

gtag('config', 'UA-115049694-1');